Jednolanová technika

Jednolanová technika (z angl. Single Rope Technique-SRT) Jednolanová technika, JLT, speleoalpinismus, Single rope technique, SRT.

Důvodů, proč sestupovat i do "hlubokého" podzemí, může být více. Tím nejlepším je touha dostat se do objeveného podzemí, které má vertikální charakter. Tím nejhorším je pokus vyrovnat se s vlastním mindrákem a prezentovat se před okolím jako provozovatel adrenalinového sportu. Je zapotřebí uvědomit si, že JLT by měla být pouze prostředkem k sestupu a nikoliv cílem výpravy do podzemí. Existují samozřejmě i sportovní sestupy, tzv. "odražení se ode dna", jejichž cílem je pouze dosžení určité podzemní mety. Lanová technika však především umožňuje dosažení podzemních míst, bez ní bežně nedostupných.

Jednolanová technika představuje v současné době nejrozšířenější a nejefektivnější způsob zdolávání vertikálního (svislého) podzemí, které není stabilně vystrojeno např. žebříky. Jednolanovou se nazývá proto, že k pohybu je využíváno jednoduché (jediné) lano. Jednolanová technika (JLT) má z laického pohledu několik podobných rysů s technikou používanou horolezci, ale mezi oběma existují dosti zásadní rozdíly.

JLT používá zcela odlišný typ lan a sedacího úvazu. Lana používaná k JLT jsou statická, což značí jejich malou průtažnost v rozsahu cca. 3-6% jejich délky. Oproti tomu horolezecká lana jsou navržena k tomu, aby zachycovala případný pád horolezce. Z toho plyne vysoká dynamická průtažnost, díky níž je lano schopno absorbovat energii pádu horolezce. Průtah horolezekých lan je tak vysoký, že jejich použití v JLT je sice možné, ale nepraktické. Člověk vystupující na dynamickém laně pomocí JLT si užije, jako by vystupoval po gumě z trenýrek.

Sedací úvaz pro speleologii je konstruován především pro posez, nikoliv pro zachycení pádu. Lezec při sestupu nebo práci z lana tráví sezením v postroji celkem dlouhý čas a proto jsou nohavičky úvazu ručně polohovatelné, aby si se měnilo namáhání spodní strany stehen. Úvaz je na první pohled mnohem odolněji konstruován, podléhá méně módním trendům oproti úvazkům horolezeckým. Důvod je jasný-po krátké chvíli pohybu v podzemí se každý sedák pokryje vrstvou nečistot a na módu jaksi nezbývá. Zapínání úvazku je řešeno zpravidla na "centrální" maticovou karabinu tvaru písmene "D" (half moon), na které jsou umístěny pomocné smyčky a slaňovací pomůcka. Výstup pomocí JLT v úvazu pro horolezce je sice možný, ale není pohodlný.

Hlavními druhy pohybu při JLT jsou slanění a výstup.

Slaněním rozumíme sestup po laně směrem dolů za použití slaňovacích pomůcek. Slaňovací pomůcky jsou součást výstroje vyrobená z nerezavějící oceli a slitin lehkých kovů. Slouží k bržděnému pohybu po laně směrem dolu tím, že přeměňují část bržděné energie na tření.

Výstupem rozumíme pohyb lezce po laně směrem vzhůru. K výstupu slouží stoupací pomůcky, tzv. blokanty. Ty umožňují sevření (zablokování) lana v jednom směru při možnosti volného pousnu po laně v směru opačném. V současnosti se používají k výstupu dva blokanty. Oba jsou spojeny s centrální maticovou karabinou lezce. Tzv. hrudní blokant je umístěn mezi pupkem a prsy a je spojen přímo s centrální maticovou karabinou (centrálkou). Ruční blokant je propojen s centrálkou pomocí popruhové smyčky (Energyca, Spelegyca) nebo pomocí dynamického lana síly 11 mm. Při výstupu lezec střídavě přenáší svoji váhu mezi hrudním a ručním blokantem při pohybu podobnému výstupu po žebříku.

Než se pod pocitem nutnosti začít dělat SRT rozhodnete vyrazit do nejbližšího outdoorshopu a utratit nemalé peníze, zvažte následující aspekty s pohybem po laně spojené :

• Jste ochotni a schopni přijmout zvýšené riziko spojené s pohybem nad volnou hloubkou? Existuje nemálo lidí, kteří si nakoupili vybavení pro jendolanovou techniku a až poté si připustili, že vlastně nejsou ochotni akceptovat potenciální riziko. Přitom stačí navštívit lanové centrum a ověřit si pod dohledem školených instruktorů svoje reakce na psychickou zátěž na laně. Ušetříte tak nemalé peníze a především nepříjemné pocity. Vyhnete se pozdějšího hazardování s bezpečností vlastní osoby, ale i celé skupiny. Není v praxi nic horšího, než přemáhající se jedinec, kterému na první pohled nedělá pohyb po laně psychicky dobře.
• Máte představu, kolik lezeckých příležitostí je v našich krajích? Například v Moravském krasu se dají lanem vystrojené jeskyně spočítat na prstech rukou a nohou. Důvod je prostý. Každá lokalita, kde se prováděla rozsáhlejší pracovní nebo výzkumná činnost, byla dříve či později zpřístupněna pomocí napevno instalovaných žebříků. Podobně například dopadnul Závrt Společňák v Moravském krasu. Jednolanovou techniku si tedy člověk užije přdevším v "nevystrojitelných" jeskyních, na expedicích v zahraničí a nebo v důlním a jiném podzemí nekrasového typu. Rozhodněte se tedy, zda se vám vůbec "vyplatí" si lezadla pro Vaše potřeby pořizovat.
• Jste ochotni investovat do kompletní výbavy? Kompletní vybavení může přijít na více než deset tisíc korun, přičemž samotný základ pro SRT stojí přes pět tisíc korun. Začít lézt s neúplnou výbavou a nebo stále spoléhat na vypůjčování pomůcek od ostatnícj je v lepším případě otravné, v horším nebezpečné.

Když už si lezátka (pomůcky na SRT) koupíte a naučíte se s nimi bezpečně a správně lézt, stane se SRT vaším koníčkem. Nejlépe Vám s výběrem lezadel a úvazku pomůže někdo zkušený, kdo již leze déle . Vyhnete se koupi nepraktických nebo nepotřebných částí vybavení. Je mnohem lepší na chvíli vypadat hloupě před koupí drahé výstroje, než vypadat důležitě a znale před prodavačem v outdoorovém obchodě, kterému jste vpodstatě ukradení a sleduje hlavně prodej.

Učit se jednolanovou techniku pomocí metody pokus-omyl je taktéž velmi nevýhodné, zejména pro nebezpečí, že se hned v úvodu dopustíte omylu vedoucímu k nehodě. Veškeré první pokusy je lepší začít uskutečňovat na svahu nebo ve volném prostoru do maximální výšky 3m. Vyhnete se riziku úrazu.

Existuje poměrně kvalitní literauta popisující pravidla a postupy v jednolanové technice. Některé zdroje informací jsou uvedeny v zápatí stránky. Nikdy však nespoléhejte pouze na brožuru a dopřejte si školení pod odborným dozorem. Existují školení pro práci ve výškách a jednolanovou techniku a Speleologická záchranná služba též v rámci prevence organizuje lezecké dny.

Práce ve výškách a nad volnou hloubkou, speleologie, horolezectví, canyonig a ostatní podobné lanové a nelanové aktivity nad exponovanou výškou nebo hloubkou jsou více či méně rizikové a mohou mít za následek zranění nebo smrt. Praktický a metodicky správný a dostatečně obsáhlý výcvik je nezbytný a není možné nahradit jej žádnou brožurou. Výše uvedený text není návodem k tomu, abyste prováděli popisované činnosti.

Literatura:

• Matýsek, R. : Speleoalpinismus I. díl. Ostrava 1993.
• Matýsek, R. : Speleoalpinismus I. a II. díl; jako metodické CD vydal Speleomat s.r.o., Ostrava 2002.
• Bosák, P. a kol : Jeskyňářství v teorii a praxi. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1988.
• Manuel technique de l'Ecole Française de Spéléologie [FR] www.efs.ffspeleo.fr/doc/manuel_technique_initiateur/mti.pdf
• VERTICAL by Al Warild 2007 Edition [US] www.caves.com/vertical/

Odkazy:

• Úvod do SRT na stránkách Speleologické záchranné služby České speleologické společnosti
• Úvod do SRT na stránkách ZO ČSS 6-20
• Notes on Alpine-style SRT (EN)Anglický text popisující celkem slušně základy jednolanové techniky. Text je doplněn jednoduchými náčrty.
• Wikipedia (EN)Krátký text k SRT ve wikipedii.
• NMT Caving club (EN) Speleologický kroužek na Institutu dolování a technologií v Novém mexiku, text bez obrázků.
• Stránky speleoklubu Dublinského institutu technologií (EN) Popis SRT vybavení, doplnění o fotografie pomůcek a fotografie správného nošení a používání vybavení.