Kapesní teplo, kapesní ohřívače
Když nestačí hřát mládí, začneme se shánět po nějakém kapesním teple pro pobyt v podzemí nebo v přírodě za chladného počasí. Je celá řada kapesních ohřívačů, které se dají rozdělit do několika skupin podle principu vytváření tepla.
Ohřívací sáček s kapalným obsahem Obsah sáčku je tvořen kapalným přechlazeným octanem sodným, vodou a kruhovým plíškem. Octan sodný má na rozdíl od vody poněkud odlišné vlastnosti ohledně teploty teploty tuhnutí a tohoto jevu se právě využívá. Dokud neprohnete kovový plíšek uvnitř sáčku, přechlazený octan sodný zůstává v tekuté podobě. Prohnutím plíšku dojde k piezoelektrickému výboji, který uvede několik molekul octanu do pevného skupenství. Reakce od nich pokračuje dál v celém objemu sáčku. Celý obsah tak přechází z kapalného skupenství do pevného, což je doprovázeno vznikajícím teplem. teplo vzrůstá až pdo 50°C, což je teplota mrznutí octanu.Reakce je vratná převařením sáčku ve vodě. Přibližně po deseti minutách je celý obsah průhledný a bez krystalů. Po vyjmutí z horké vody je třeba nechat sáček ochladit v pokojové teplotě. Poté jej lze opět použít.Doba od aktivace po plný výkon je velmi krátká, řádově jednotky vteřin. Doba reakce je mezi 30-50 minutami, podle teploty vnějšího prostředí. Při velkém mrazu nás pytlík přestane hřát už po dvaceti minutách.Tento proces je neustále opakovatelný. Tedy lépe řečeno do doby, než se Vám poškodí plastový obal a nebo zlomí kovový plíšek uvnitř sáčku.Řádově se životnost pohybuje kolem stovky cyklů. Dříve však dojde opotřebením k tomu, že se začne sáček sám spouštět při sebemenším tlaku.
Chemické jednorázové sáčky Obsahují zpravidla směs železných pilin, dřevěného uhlí, soli, dřevěných nebo kokosových pilin a vermikulit (jílový minerál). Sáček je z netkané bavlny a z výroby je neprodyšně zabalen v igelitovém obalu. Nastartování ohříváčku se provede prostým vyjmutím z obalu. Kontakt s kyslíkem způsobí rychlou oxidaci železité směsi a ta je provázena produkcí tepla. Inicializace od vyjmutí je řádově kolem pěti minut, urychlit se dá promnutím obsahu sáčku, který zlepší promíchání složek a provzdušnění. Sáčky se vyrábí v mnoha variacích, určených od rukavic, přes kapesní použití až po malé sáčky ca. 5x8 cm do speciálně upravených vložek do obuvi. Malé sáčky umístěné do holínek dokážou hřát velmi příjemně, ovšem pokud se rozjedou u již prochladlých chodidel, mohou působit i nepříjemné mravenčení a pocit ztráty citlivosti v prstech.
Podle velikosti je i různá doba reakce. Výrobce u největších sáčků uvádí až 24 hodin, reálně hovoříme spíše o 12-18 hodinách. Malé sáčky do bot hřejí mezi čtyřmi a šesti hodinami, oproti uváděným osmi. Výrobce uvádí teplotu až 59°C (140°F).Pokud nevyužijete celou dobu účinku sáčku, lze reakci zastavit uložením do obalu, který zamezí přístupu vzduchu. Nejlépe do týdne je potom dobré použít zbývající energii. Teplota, kterou sáček produkuje se pohybuje kolem 37°C. Bude tedy příjemná k ohřátí přiložením přímo na tělo, k sušení obuvi však sáček neužijeme.
Jednorázový sáček Bodi Heat
Benzínový kapesní ohřívač
Zakoupit se dá takřka v každém army shopu, rybářských nebo loveckých potřebách za cenu kolem dvou set Kč. Jde o katalytický spalovací ohřívač, který se plní čistým benzínem (technický benzín resp. benzín do zapalovačů). Vzhledově je ohříváček podobný velkému benzínovému zapalovači. Po stranách horní krytky má otvory pro ventilaci a pod krytkou je umístěna titanová síťka - punčoška. Palivo se nalévá po odejmutí sítka do spodní části nádobky, která je vyplněna vatou. Po nalití dostatečného množství benzínu je třeba otočit nádobku dnem vzhůru a nechat vykapat přebytečný benzín, který se neudrží ve vatičce. Sami časem zjistíme správné množství k naplnění. Kdyby benzín vykapával, ohřívač by nefungoval správněa zejména při naklonění nebo vykapávání benzínu by krom zápachu hrozilo i vznícení.
Pokud dodržíme správné množství benzínu, je samotné spalování bezpečné a ohřívač lze nosit pohodlně v kapse nebo na provázku na krku mezi vrstvami oděvu. Kovová síťka se po nasazení na nádobku musí zahřát (nejlépe pomocí plynového zapalovače ) na dobu ca. 10-15 sekund. Během toho vzplane i zbytek benzínu na vatičce kolem spodní části punčošky. Poté bude docházet ke spalování výparů benzínu na povrchu žhavé síťky. Ohřívač tedy nehoří plamenem, jak by se mohlo zdát, ale žhne. Po správné iniciaci jej můžeme schovat do textilního sáčku a umístit, kam je třeba. Doba hoření je až 12 hodin. Teplota zabaleného ohřívače je až 70-80 °C a hřeje tak, že jej nelze udržet holý v dlani.
Největším záporem je nesnadné plnění a nahřívání kovové síťky, než se naučíme správný postup. Výhodná je cena pořizovací i náklady na provoz. Velkou výhodou je dlouhá výdrž při stále vysoké teplotě. Ohříváčkem spolehlivě přes noc vysušíme promočené boty zevnitř. Nevýhodou může být zápach benzínu, který provází téměř celou dobu manipulace s ohříváčkem. Praktické ale drahé balení benzínu je butelka 100 ml s plnící násoskou, která se prodává pro benzínové zapalovače.
Benzínová "Grelka kataličnaja", oblíbená mezi myslivci.
na obrázku rozebraná, kompletní a v porovnání s krabičou zápalek.
Spalovací ohříváčky na "tuhá" paliva Jako palivo do této kategorie ohříváčků se používá drcené slisované dřevěné uhlí v tyčinkách oválného nebo kapkovitého průřezu. Plechová krabička je velká přibližně 10cm a uvnitř je vystlána nehořlavou tkaninou. Vnitřní část krabičky je také opatřena plechovým rámečkem, který má zamezit kontaktu hořícího paliva s obalem. Zapínací patentka krabičky je provedena tak, aby bránila samovolnému otevření například v kapse.Doba hoření je kolem 4 hodin, pokud tyčinku zapálíme pouze z jednoho konce. Zapálíme-li ji z obou stran, hoření trvá 2 hod. a teplota je dvojnásobná. Nevýhodou je složité přenášení náhradních tyčinek, které se rády lámou. Tyčinku je navíc zapotřebí zapálit a nechat před uzavřením krabičky rozhořet alespoň 1 cm. To se nemusí tak úplně dařit v mokrém podzemí, se zmrzlýma rukama a na kolenou v málo prostoru. První půl hodiny po zapálení tyčinky se nesmí pouzdro otevírat, jinak tyčinka přestane hořet.
Otevřené pouzdro ohříváčku s jednou zabalenou tyčinkou uhlí
Z uvedených ohřívačů patří mezi nejspolehlivější jednorázový sáček. Jeho hlavní výhodou je, že pokud se nám při dopravě výrazně neproděraví, nedojde k jeho inicializaci. Není k němu potřeba zapalovač ani palivo. Účinkuje až 12 hodin a lze ho bez obav přiložit přímo na tělo, protože zpravidla produkuje teplotu kolem 40°C. Doba rozjezdu může být pod jednu minutu, když sáček po vybalení promícháme, aby se k obsahu dostal vzduch co nejrychleji a mohla se nastartovat reakce. Pokud dopředu víme, že jdeme do chladného podzemí nebo že budeme ldouze posedávat například u focení či mapování, vyplatí se zprovoznit si tento typ ohříváčku již před akcí. Vydrží hřát až 12 hodin a tak můžeme mít jistotu, že než dojdeme k jeskyni a zabalíme si ho do kapsy spodní kombinézy (podoveralu), pojede již na plný výkon a nebudeme muset kousat obal zuby a mnout prokřehlýma rukama.
Ohříváčky na tuhá paliva produkují výraznější teplo, ale jako naschvál nebudou fungovat právě v okamžiku, kdy je začnete potřebovat. Ohříváček se nesmí otevírat v první půlhodině a po zapálení jste odkázáni na to, že buďto začne během několika minut hřát, nebo budete znovu zapalovat palivovou tyčinku, kterou jste z nedočkavosti málo ohřáli plamenem.
Grelka (benzínový ohříváček) má nevýhodu především v tom, že musíme s sebou vozit benzín v lahvičce. Výhodou je, že pokud se nám ji podaří "rozjet", lze s ní i usušit boty. Další nevýhodou může být počáteční zápach benzínu, z kterého ze může v těsných prostorách některým lidem dělat nevolno.
Klíčová slova: Grelka, kapesní teplo, ohříváček do kapsy, kapesní ohříváč,