Overal je svrchní vrstvou, která chrání při pobytu v podzemí především před vlhkostí, odřením, blátem a otlačením. Pokud se chceme vyhnout problémům s promáčením a plesnivěním, tkanina pro overal by měla být syntetická vzhledem k časté přítomnosti vlhka a vody v podzemí. Struktura takové tkaniny připomíná batohovinu, mezi nejčastější materiály patří Kortexin a nebo značková Cordura. Pro práci v suchém prostředí nám s přehledem postačí keprové montérky nebo hornícký pracovní oblek tzv. "fáráky".
Dalším logickým požadavkem na overal je odolnost proti prodření a v neposlední řadě pohodlnost a volnost pohybu. Odolnost je dána kvalitou materiálu a zvyšuje se ještě dvojitým záplatováním na zatěžovaná místa. Například hornické fáráky mají záplatovanou téměř celou přední část stehen. Jeskyňářská kombinéza bývá zdvojená na zadnici, loktech a kolenou. S pohodlností a volností pohybu souvisí střih overalu, zahrnující dostatečné rezervy při předklonu, klečení, plazení a dalších úkonech běžných při pohybu v podzemí.
Obr. .č 3 : Hýsková (1. a 4. zleva) a Meander (2. a 5. zleva) patří mezi nejrozšířenější overaly mezi jeskyňáři.
Není nad to, zkusit si overal včetně podoveralu tak, jak je budeme do podzemí používat. Overal nesmí škrtit kolem krku, nesmíme v něm mít nízko posazený rozkrok nebo krátké rukávy. Že overal dobře sedí se dá vyzkoušet několika jednoduchými úkony:

Obr. č. 4: Jeskyňářský overal Meander Helix double po několika sezónách používání
Vzhledem k tomu, že pořízení jeskyňářského overalu může přijít na patnáct set až čtyři tisíce, jedná se o nemalou investici. Mnoho lidí proto do suchého podzemí používá keprové montérky nebo jednodílné kombinézy pro automechaniky. Do důlního a historického podzemí také postačí fárací hornický oblek za ca. pět set korurn, maskáče nebo například motostřelecký oděv z armyshopu. Montérkové obleky je dobré před uložením pořádně usušit a oklepat od špíny, protože jinak mají tendenci snadno plesnivět na dně skříně.
Do obzvlášť blátivého prostředí se dá použít protichemický oblek ("atombordel") vyprodávaný nárazově v různých armyshopech. Jeho pořízení příjde při troše štěstí na stokorunu a po drobných úpravách je k nezaplacení (zejména po prodloužení nohavic a našití suchého zipu). Pogumovaný materiál chrání před nasákáním podoveralu při kopacích akcích v mokru nebo tekutém blátu, chrání i před skapovou vodou a vcelku odolává oděru díky své kluzkosti. Náchylný je však proti proříznutí o ostrou hranu nebo protržení zachycením o výčnělek. Trhá se v pravoúhlých cárech po vláknech.
Obr. č. 5: Protichemický oblek po úpravách
Protichemický oblek s navařenýma botičkama se dá použít jako vodotěsný oděv k prolézání kanalizačních sítí, velmi blátivých jeskyní nebo okrů v starých dolech. Vstupuje se do něj uzavíratelným rolákem na hrudníku a při držení rukou nad hlavou se dá suše pohybovat až do výše hladiny ke krku.
Obr. č. 6 : ať už si koupíme overal jakýkoliv, nakonec z něj po prvním použití stejně zůstane koule bláta
(na snímku Meander Helix Cordura po prvním "pokřtění" v krasu)
Pokud se rozhodnu pro profi overal, např. Meander, je lepší si pořídit se zdvojenými lokty, koleny a prdelí i když je nepatrně dražší. Vždycky, když se mi zdvojené koleno roztrhne a už nejde zašít, je lépe ho odpárat a pak to dál nějakou dobu slouží jako overal bez zdvojených záplat.
Další dvě důležité skutečnosti je údržba a smrskávání overalů. Pokud někdo myslí, že když nebude prát, nebude se to smrskávat, opak je pravdou. Bláto vysušuje a přeschlý overal se mi smrsknul ještě více a to netloustnu. Myslím si, že smrsknutí (a to se mi u Meandru stalo že až o 5 cm v rozkroku za dva a půl roku) tkaniny je běžná vada, tudíž je při koupi nutno počítat raději s rozměrem větším.
A poslední, prát jen ve studené vodě, jinak tvrdne, víc se páře a zmenšuje se.
Kvalitní materiál (například hojně používaná Cordura s teflonovou ochranou vlákna) odolá při pohybu v jeskyni poměrně dlouho vůči otěru. Overal se však mnohdy rozpadne ve švech. Nitě které drží střihové díly overalu pohromadě, se třením přebrousí a jako první se začnou oddělovat zdvojené záplaty na kolenou, loktech a zadnici. Jara Holický před lety zkusíl zatřít švy nového overalu uretanovým lepidlem pro jejich ochranu před prodřením. Uretanová lepidla se používají na opravy neoprenů a cena tubičky je kolem 200,- kč.
Obr. č. 7: nanášení lepidla na švy overalu.
Lepidlo bylo naneseno v silné vrstvě na sedací části overalu, která trpí z celého overalu nejvíce. Vytvořením šablonky z lepící pásky vytvořil pruh široký ca 1-1,5 cm který poté pokryl lepidlem. Páska odlepená po naschnutí lepidla začistila vzhledově ochranný proužek lepidla. Pokud vzhled neřešíme, stačí lepidlo aplikovat přímo z tubičky. Při sušení je zapotřebí dát pozor aby se silná vrstva lepidla nechtěně nepřilepila k jiné části overalu.
Protože se tato vychytávka v čase osvědčila, lze ji s klidem publikovat. Krom ochrany před prodřením také snižuje průnik vlhkosti skrze šev a tím pádem nasákání podoveralu vodou při práci v blátě.
Klíčová slova : overaly pro jeskyňáře, overal, kombinéza pro jeskyňáře, ováč, hysko, meander, atombordel, oblečení pod zem, oblečení do jeskyně
—————