Kombinéza do podzemí - Overal

Overal je svrchní vrstvou, která chrání při pobytu v podzemí především před vlhkostí, odřením, blátem a otlačením. Pokud se chceme vyhnout problémům s promáčením a plesnivěním kombinézy, tkanina pro overal by měla být  syntetická vzhledem k časté přítomnosti vlhka a vody v podzemí. Struktura takové tkaniny připomíná batohovinu, mezi nejčastější materiály patří český Kortexin a nebo značková Cordura. Pro práci v suchém prostředí nám s přehledem postačí keprové montérky nebo hornický pracovní oblek tzv. "fáračky".
Dalším logickým požadavkem na overal je odolnost proti prodření a v neposlední řadě pohodlnost a volnost pohybu. Odolnost je dána kvalitou materiálu a zvyšuje se ještě dvojitým záplatováním na zatěžovaná místa. Například hornické fáráky mají záplatovanou téměř celou přední část stehen, ramena a pozadí. Jeskyňářská kombinéza bývá zdvojená na zadnici, loktech a kolenou. S pohodlností a volností pohybu souvisí střih overalu, zahrnující dostatečné rezervy při hlubokém předklonu, při klečení,  plazení, zdvihu pokrčené nohy a dalších úkonech běžných při pohybu v podzemí.

 

Obr. .č 3 : Hýsková (1. a 4. zleva)  a Meander (2. a 5. zleva) patří mezi nejrozšířenější overaly mezi jeskyňáři.

Materiály používané k výrobě jeskyňářských overalů:
  • tkanina bez vnitřního zátěru - odvádí dobře vlhkost zevnitř overalu ve formě páry, rychle však propouští vodu která na něj kape nebo do které si lehneme. Některé bezzátěrové materiály mívají vodoodpudivé chemické ošetření, jehož výdrž je diskutabilní po vícenásobném praní.
  • tkanina s tenkým vnitřním zátěrem - brání částečně průniku vody pod overal, ale současně snižuje jeho prodyšnost. Tenký zátěr z polyuretanu vypadá, jako by byl na rub overalu napařený "mikrotenový sáček".  Polyuretanový zátěr se bohužel celkem rychle oloupe způsobem vypadajícím jako loupající se kůže po přílišném opálení.
  • tkanina s vnějším silným zátěrem - syntetická textilie je pokryta měkkým zátěrem PVC o síle až 0,5 mm. Je o něco pružnější a pohyblivější než oboustranně zatřená textilie a přitom dokáže dobře a dlouho chránit před stříkající vodou. Prodyšnost overalu je velmi malá.
  • tkanina s oboustranným silným zátěrem - Plastel a jemu podobné materiály na bázi plachtoviny. Kombinéza je vhodná do jeskyní s vodou a množstvím bláta, nenasáká a chrání před promočením. Díky neprodyšnosti se v ní však při intenzivním pohybu začneme silně potit a hřát. Výhodou kombinézy je možnost prolézt kalužinou ve vyčerpaném sifonu bez totálního promočení. Zátěrový overal ochrání i při slaňování v šachtách a propastech s padající vodou. V gumovém obleku lze také bez újmy vydržet kopání vodnatých sedimentů v poloze ležmo na břiše.

Nejpoužívanější variantou overalů do jeskyní a podzemí vůbec jsou kombinézy z hrubé syntetické tkaniny bez zátěru nebo s tenkým vnitřním zátěrem. Příkladem takového materiálu je v dnešní době Cordura od firmy Dupont. V osmdesátých letech byl obdobně oblíbený materiál Utason, podle nějž se overalům říkalo "Utasoňáky". Střih overalu se ustálil na schematu kimonového rukávu, límce se skrytou kapucí a jednou vnitřní a vnější kapsou. Vnitřní kapsa ve tvaru půlmesíce bývá pod poblíž pravého podpaží a slouží k uložení drobností, které chceme uchovat v uchu a čistotě. Vnější kapsa na levé části prsou je zapínací na jednoduchý nebo dvojitý suchý zip a je přibližně 10*12 až 15*20 cm velká. Slouží k uložení drobností, které chceme mít přístupné bez rozepínání kombinézy.

Obr. č. 4: Overal polské výroby Zoška, pogumovaný model se zapínáním na zips. Tento nečekaně odolný a přitom ohebný overal se již nevyrábí.

 

Zapínání kombinézy je povětšinou řešeno suchým zipem šíře 3 až 5 centimetrů od krční jamky po rozkrok. Varianty na drukové zapínání nebo klasický zip lze dnes vidět jen zřídka, jejich praktičnost v blátě je zoufalá.

Některé overaly mívají spodní část zdvojených kolen odepínací na suchý zip pro vložení další vrstvy vycpávek. Takto lze vložit například ustřiženou pásovou gumu nebo karimatku. V praxi se toto vylepšení příliš neujalo, vycpávka se kroutí a při lezení po laně vypadává. Mnohem lepší variantou jsou nákolenky navlečené přímo na podoveral.

 Jeskyňářské overaly vyrábí celá řada firem. V Moravském krasu vyrábí kombinézy už celou věčnost Romana Hýsková z Babic nad Svitavou. Na Slovensku pak vlastní Gustav Stibranyi firmu Meander, která produkuje kombinézy do celého světa. V overalech meander lezou španělští, ruští i britští jeskyňáři. Firma nabízí celou paletu materiálů a velikostí.

Jak si pořádně vyzkoušet overal

Není nad to zkusit si overal včetně podoveralu tak, jak je budeme v podzemí používat. Overal nesmí škrtit kolem krku, nesmíme v něm mít nízko posazený rozkrok nebo krátké rukávy. Že overal dobře sedí se dá vyzkoušet několika jednoduchými úkony:

  • Mezi nejprekérnější situace patří moment, kdy nalézáme z kleče po hlavě do plazivky a snažíme se z polohy v kleče lehnout na břicho na co možná nejkratší vzdálenosti. Pokud se v kleče pokusíme přejít do plazení, overal by v žádném případě neměl škrtit pod krkem ani za krkem. Některé overaly mají na toto rezervu nabranou v bederní části. Nařasená látka našitá na gumu se napíná a zvětšuje délku overalu podél páteře. V overalu bychom si měli bez problému sednout na zem s nohama přitaženýma k hrudi a měli bychom se zvládnout hluboce předklonit ze stoje bez tahavých pocitů kolem krku a na zádech.
  • Šířka nohavice v části stehen a poloha rozkroku by neměli vadit v přitažení kolene k hrudi ve stoje, podobné momentu kdy se snažíme našlápnout vyšší stup při lezení. Pokud rozkrok overalu sedí tak zle, že nelze udělat pořádně dlouhý krok, je trup příliš dlouhý a je dobré zkusit jinou velikost.
  • Obě paže zvedneme nad hlavu a zkontrolujeme, zda příliš úzký overal netahá v ramenou, zda se nevytahuje rozkrok kvůli příliš krátkému hrdnímu dílu nebo zda krátké rukávy nekončí v půli předloktí. 

Dorvaný jeskyňářský overal

Obr. č. 5: Jeskyňářský overal Meander Helix double po několika sezónách používání

Další - levnější alternativy

Vzhledem k tomu, že pořízení jeskyňářského overalu může přijít na patnáct set až čtyři tisíce, jedná se o nemalou investici. Mnoho lidí proto do suchého podzemí používá keprové montérky nebo jednodílné kombinézy pro automechaniky. Do důlního a historického podzemí také postačí fárací hornický oblek za ca. pět set korurn, maskáče nebo například motostřelecký oděv z armyshopu. Montérkové obleky je dobré před uložením pořádně usušit a oklepat od špíny, protože jinak mají tendenci snadno plesnivět na dně skříně.

Do obzvlášť blátivého prostředí se dá použít protichemický oblek ("atombordel") vyprodávaný nárazově v různých armyshopech. Jeho pořízení příjde při troše štěstí na stokorunu a po drobných úpravách je k nezaplacení (zejména po prodloužení nohavic a našití suchého zipu). Pogumovaný materiál chrání před nasákáním podoveralu při kopacích akcích v mokru nebo tekutém blátu, chrání i před skapovou vodou a vcelku odolává oděru díky své kluzkosti. Náchylný je však proti proříznutí o ostrou hranu nebo protržení zachycením o výčnělek. Trhá se v pravoúhlých cárech po vláknech. 

Obr. č. 6: Protichemický oblek "Atomboderl" po úpravách. Více zde.

 

Protichemický oblek s navařenýma botičkama se dá použít jako vodotěsný oděv k prolézání kanalizačních sítí, velmi blátivých jeskyní nebo okrů v starých dolech. Vstupuje se do něj uzavíratelným rolákem na hrudníku a při držení rukou nad hlavou se dá suše pohybovat až do výše hladiny ke krku.

 

Obr. č. 7 : ať už si koupíme overal jakýkoliv, nakonec z něj po prvním použití stejně zůstane koule bláta. Na snímku overal Meander Helix z Cordury.

(na snímku Meander Helix Cordura po prvním "pokřtění" v krasu)

 

Francimusův doplněk k overalům

Pokud se rozhodnu pro profi overal, např. Meander, je lepší si pořídit se zdvojenými lokty, koleny a prdelí i když je nepatrně dražší. Vždycky, když se mi zdvojené koleno roztrhne a už nejde zašít, je lépe ho odpárat a pak to dál nějakou dobu slouží jako overal bez zdvojených záplat.
Další dvě důležité skutečnosti je údržba a smrskávání overalů. Pokud někdo myslí, že když nebude prát, nebude se to smrskávat, opak je pravdou. Bláto vysušuje a přeschlý overal se mi smrsknul ještě více a to netloustnu. Myslím si, že smrsknutí (a to se mi u Meandru stalo že až o 5 cm v rozkroku za dva a půl roku) tkaniny je běžná vada, tudíž je při koupi nutno počítat raději s rozměrem větším. A poslední, prát jen ve studené vodě, jinak tvrdne, víc se páře a zmenšuje se.

 

Vylepšení ochrany švů od Jary Holického

Kvalitní materiál (například hojně používaná Cordura s teflonovou ochranou vlákna) odolá při pohybu v jeskyni poměrně dlouho vůči otěru. Overal se však mnohdy rozpadne ve švech. Nitě které drží střihové díly overalu pohromadě, se třením přebrousí a jako první se začnou oddělovat zdvojené záplaty na kolenou, loktech a zadnici. Jara Holický před lety zkusíl pro jejich ochranu před prodřením zatřít švy nového overalu uretanovým lepidlem. Uretanová lepidla se používají na opravy neoprenů a cena tubičky je kolem 200,- kč. Dají se zakoupit i v běžných outdoorových prodejnách.

Obr. č. 8: nanášení lepidla Aquasure na švy nového overalu.

 

Lepidlo bylo naneseno v silné vrstvě na sedací části overalu, která trpí z celého overalu nejvíce. Vytvořením šablonky z lepící pásky vytvořil pruh široký ca 1-1,5 cm který poté pokryl lepidlem. Páska odlepená po naschnutí lepidla začistila vzhledově ochranný proužek lepidla. Pokud vzhled neřešíme, stačí aplikovat lepidlo  na šev přímo z tubičky. Při sušení je zapotřebí dát pozor aby se silná vrstva lepidla nechtěně nepřilepila k jiné části overalu.

Protože se tato vychytávka v průběhu osvědčila, lze ji s klidem publikovat. Krom ochrany před prodřením také snižuje průnik vlhkosti skrze šev a tím pádem nasákání podoveralu vodou při práci v blátě. Overal tak vydrží o poznání více sjezdů po zadku, základních pohybových úkonů jeskyňáře.
 

Odkazy:

 

Klíčová slova : overaly pro jeskyňáře, overal, kombinéza pro jeskyňáře, ováč, hysko, meander, atombordel, oblečení pod zem, oblečení do jeskyně