O nutkání člověka lézt do podzemí

Možností, jak se dostat do podzemí je celá řada. Počínaje těmi legálními a neškodnými, až po postupy nebezpečné a mnohdy nepochopitelné. Níže budou jmenovány podrobněji.

Podzemí pro každého

Mezi nejjednodušší a nejbezpečnější cesty do podzemí patří takzvané turisticky zpřístupněné podzemí. To je podzemí, které bylo uzpůsobeno k provázení prohlídek a zpravidla je prohlídka doplněna odborným výkladem a průvodcovskou službou. Takto jsou zpřístupněny především některé významné jeskyně, důlní skanzeny, hornická muzea a městské podzemí. Návštěva tohoto typu podzemí je nenáročná, o případných rizicích jste upozorněni před vstupem (drobné ušpinění nebo velké stoupání po schodech) a po celou dobu jste v péči průvodce. Takovéto návštěvy podzemí jsou vhodné pro naprosto každého a existují i bezbariérově zpřístupněné druhy podzemí.

 

Jeskyňářství

Rozhodnete-li se, že jeskyně jsou pro vás to pravé a chcete se zabývat jejich objevováním, nejspíš příjdete do kontaktu s členy České speleologické společnosti. Ta je organizací zabývající se převážně krasovým podzemím. Je tvořena základními organizacemi (ZO ČSS) které jsou jejími dílčími celky. Každá ZO je v podstatě vázána k určitému území zájmu, na kterém provádí speleologický průzkum podzemí. Členové všech základních organizací dohromady tvoří členskou základnu ČSS a je jich více než 700. Počet skutečně aktivních jeskyňářů je ale mnohem nižší, téměř poloviční.

Celkový počet jeskyní v České republice se pohybuje v řádech několika tisíc. Do tohoto počtu spadají zpřístupněné gigantické prostory, veřejnosti nepřístupné dómy, jeskyně v kterých provádějí výzkum členové ČSS a proto jsou uzamčeny a nebo jeskyně různých délek, které nejsou opatřeny uzávěrou. Přístupné jeskyně buďto nepředstavují hrozbu zranění, nebo je není nutné chránit z důvodu malé délky či z důvodu již zcela zničené výzdoby. Takové jeskyně se mohou vybaveným zájemcům poskytnout příležitost zajeskyňařit si.

Ortodoxní zájemci o kras bývají slangově označováni jako "kalciťáci" a k ostatním nekrasovým typům podzemí necítí téměř nic. Nezanedbatelná část členů ČSS se však zabývá krom jeskyní i jinými druhy podzemí. Nejčastěji pak důlním podzemím (staré doly) a nebo městským a církevním podzemím (měšťanské sklepy, lochy, krypty). Tito jsou mnohdy jeskyňáři nazýváni jako "kanálníci".

 

Členství v České speleologické společnosti

Pokud zjistíte, že Vám jeskyně učarovaly a chcete se věnovat nejen jejich navštěvování, ale i průzkumu a dokumentaci, máte možnost stát se členy České speleologické společnosti. Není to sice nutné k tomu, abyste pomáhali ostatním jeskyňářům v tahání kýblů plných sedimentu, v transportu materiálu úzkými prostorami či sami objevovali nové prostory, ale vaše činnost tak dostane určitý oficiální rámec. Krom jiného mají členové společnosti nárok na bezplatný magazín Speleo, který vydává společnost. 

Dále pak průkaz člena znamená bezplatný vstup do veřejně přístupných jeskyní a morální nárok na pomoc Speeologické záchranné služby, na jejíž činnost putuje cca. 50,- kč z  ročního poplatku za členství. Roční příspěvek České spelologické společnosti činí 500,- Kč. 

Výběr vhodné jeskyňářské skupiny je rozhodnutím, který zásadně určí povahu speleologické kariéry. Řídit se přitom můžete dvěma základními kriterii. Tím prvním je vzdálenost z bydliště do místa působení skupiny. Z praxe jsou však běžně známy případy, kdy jeskyňáři dojíždějí ze vzdáleností nad 60km. Například do Moravského krasu dojíždějí i členové z Třebíče nebo Žďáru nad Sázavou. Dáno je to krom atraktivity místa pravděpodobně druhým z kriterií a tím jsou lidé ve skupině. 

V podstatě lze říci, že za dobrým týmem se vyplatí dojíždět. Co do rozmanitosti povah jsou skupiny skutečně pestré. Od skupin s převážně odborným přístupem přes sportovně zaměřené, familierně laděné, přiměřeně pijanské se zdravým smyslem pro humor a pravidelnou činnost až po skupiny bez aktivit, či chatařící alkoholiky. Je dobré využít například statutu člen-čekatel a nebo navštívit  nejprve více skupin a zjistit, který přístup hledáte a bude Vám vyhovovat. Krom toho, i dodatečná změna skupiny je možná a běžně k ní dochází. 

Některé speleologické skupiny jsou uzavřené a hosty mimo své členy příliš nevítají. JIné skupiny neřeší, kam je zájemce o bádání zařazen či zda vůbec je členem ČSS. Z opačného pohledu ale ČSS řeší poměrně významně účast nečlenů na pracovních akcích. Vzhledem k tomu, že členové podepisují ročně seznámení s bezpečnostní směrnicí pro speleologickou činnost, řeší se i pučení nečlenů. Ti by měli ideálně podepisovat, že byli seznámeni s obsahem téže směrnice a dále s obsahem všech návodů na použití výstroje a speleologických pomůcek. Jde o formální způsob ochrany skupiny před nesprávným použitím např. slaňovací brzdy a případnými problémy skupiny a ČSS plynoucími z řešení nehody.

Záhadologie

Záhadami spojenými s podzemím, snahou o vysvětlení paranormálních jevů a fascinace neuskutečněnými vizionářskými projekty se zabývají nejrůznější záhadologická sdružení. Vyhledávají energetická centra v podzemí, bádají nad tajnými systémy délek desítek kilometrů, ověřují pověsti o kočárových chodbách vedoucích mezi zámky na kilometrové vzdálenosti a spouštějí se do tajemných studní s nacistickým pokladem. Členství v takových sdruženích může mít nejrůznější důvody a formy. Počínaje pocitem sounáležitosti, spoluprácí a umožněním přístupu k informacím o podzemí, přes snahu zviditelnit se rostoucí členskou základnou a klubovými dresy konče.

 

Montanistika

Ohledně průzkumů důlního podzemí je nezbytné chápat jednu důležitou skutečnost. Česká legislativa se prozatím nestaví příliš přátelsky k samotným důlním dílům ani k jejich návštěvníkům. Stará důlní díla jsou stále dost necitlivě zabezpečována soukromými firmami z rozpočtu Ministerstva životního prostředí a neoprávněné vstupy do důlních děl jsou pokutovány báňským úřadem. To vše je důvodem, proč průzkum důlního podzemí není příliš publikován a pracovní skupiny jsou spíše v těsnějším osobním kontaktu.

 

Existuje více způsobů, jak se kochat důlním podzemím. Tím nejlegálnějším je průvodcovsky zpřístupněná důlní expozice, která má dohled kompetentních úřadů a uspokojuje jejich legislativní požadavky. V důlních expozicích se průvodci důlních skanzenů snaží zpřístupnit návštěvníkům těžké prostředí, v kterém probíhala podzemní těžba. Mezi typické zástupce patří Českokrumlovský grafitový důl, Kutnohorské muzeum dolování stříbra, Chrustenická šachta, důlní expozice v Mníšku pod Brdy, důl Kovárna v Krkonoších, důl Měděnec v Karlovarském kraji a řada dalších.

 

Další skupinou zabývající se průzkumem důlního podzemí jsou tzv. "montanisté". Montanisté se dají rozdělit na obdivovatele a objevitele. Obdivovatelům je bližší  "courání" podzemím a nezřídka jsou mezi nimi zastoupeni členové ČSS. Mezi náplň činnosti patří vyhledávání doposud nezlikvidovaných nebo nově odkrytých dolů. Zpravidla se zajímají o pozdemí exkurzně, tzn. příliš se neušpiní, nekopou a většinou si podzemí projdou a vyfotí.

Průzkum, hledání, odkopávání  a dokumentace důlních děl je doménou explorátorů. Ti jsou ochotni trávit hodiny hledáním zasutých vchodů, kopáním závalů a lezením komínů, které po vyhnití dřevěných lezných oddělení zůstaly více jak sto let nepřístupné. Z důvodů exkluzivity takových objevů a z důvodu rizika likvidace zveřejněného důlního díla se na rozdíl od jiných zemí u nás příliš tyto objevy nepublikují.

Zvláštní skupinou jsou nadšenci fascinováni technikou. Zabývají se především technologiemi těžby, důlními stroji a moderními důlními díly. Spolupracují velmi často s důlními skanzeny a zajímají se o staré stroje. 

 

Militaristika

Řadovým opevněním (tzv. řopíky), záložními místy velení a nebo obrannými kryty se zabývají příznivci militárních nadzemních a podzemních staveb. Zpravidla se také zabývají vojenstvím, historií válek a vojenskou technikou. Vzhledem k čistě technickému zaměření, které u přátel bunkrů a vojenské techniky převažuje, je tato skupina lidí poměrně izolovaná od jeskyňářů a ostatních příznivců podzemí. Naopak zájem o kryty civilní obrany a podzemní továrny je blízký často zájemcům o důlní podzemí.


Podzemní velitelské stanoviště vybudované v jeskyni Výpustek v Moravském krasu.
 

Hazardéři

Nejbizarnější důvod zajímu o podzemí je takzvané "adrenaliňáctví". Tato skupina bývá často kombinována s naivním vandalstvím. Sestupy pod zem motivované pouze snahou zažít vzrušení a podělit se o "počet zářezů" časem končí zklamáním. To je zapříčiněné faktem, že aktivně se propagující začátečník namísto kýženého pocitu prvenství časem dojde k zjištění, že ve veškerém jím pracně zjištěném a navštíveném podzemí byli jiní návštěvníci  již před několika lety. Zvláště frustrující může být pro adrenalinové podzemníky zjištění, že od jimi navštíveného podzemí již existují mapové podklady a fotodokumentace a spíše než sportovním nářadím jsou podzemní chodby pro ostatní badatelským předmětem. Po takovémto zjištění se zpravidla adrenaliňácká banda rozpadá a někteří její členové se vrhají do jiných adrenalinových aktivit, zatímco z jiných se stávají jeskyňáři nebo montanisté.

Naivní vandalové

Tato sorta se stává dočasným stavem budoucích nadšenců pro podzemí, kteří se buďto velmi záhy proberou a nebo navždy zůstávají hlupáky. Důkazem toho jsou vyvalené vypáčené či vystřelené vstupy zabezpečených štol a vstupů do jeskyní, od kterých ve skutečnosti lze snadno získat klíče. Stačí pouze zapátrat po vlastníkovi klíčů a poprosit.

 

Virtuální speleologie "e-caving"

Virtuální speleolog (či montanista) má nepřeberné spektrum teoretických znalostí a zkušeností z dosud přečtených článků a odborných statí. Virtuální speleolog ve své podstatě neškodí, pouze dokáže kdykoliv ochotně nabídnout radu, o kterou se ho nikdo neprosil. Pro mnohé jedince je virtuální speleologie nejlepším řešením vzhledem k neochotě pracovat ve skupině v ztížených podmínkách podzemí.