Rok s odolným aparátem OLYMPUS MJU 790 SW

Tento článek popisuje zkušenosti s fotoaparátem Olympus mju 790 sw, přesněji řečeno dvěma kusy tohoto modelu. Následující řádky jsou shrnutím poznatků z jeho používání v jeskyních a důlním podzemí. Vše co je níže napsáno lze shrnout konstatováním, že přístroje jako je tento dělají z pojmu "fotografování v extrémních podmínkách" legračně znějící záležitost.

Popis vlastností aparátu

Velikost přístroje nepřesahuje rozměr cigaretové krabičky, jeho tloušťka je o něco menší. Lze jej zavěsit  svisle na šňůrku pomocí zapuštěného očka. Prakticky od okamžiku zakoupení byl upevněn na reep šňůrku a díky svým malým rozměrům byl často nošen na krku. Aparát je deklarován jako nárazuodolný z výšky 1,5 metru a odolný vodě do hloubky 3m. Objektiv aparátu je miniaturní a optická soustava je uspořádána svisle v těle aparátu a tak při zapnutí dojde jen k otevření ochranné kovové planžety před čočkou objektivu.

Aparát má režimy automatický, makro do 30 cm a super makro od 7 cm s možností přísvitu výkonnou diodou při snímání na super makro. Má přednastavené hodnoty vyvážení bílé (white ballance) na auto, žárovku, zářivku, slunce a pod mrakem. Citlivosti ISO v hodnotách  80,100,200,400,800,1600. Hodnota ISO 80 je ideální  pro snímání na silném slunci nebo sněhu. ISO 1600 je spojeno s výskytem značného šumu vlivem malého snímacího čipu. Pomocí automatického zvyšování ISO je řešena "stabilizace obrazu", což je jeden z režimů snímání. Vestavěný blesk je umístěn stranou od osy objektivu, což částečně eliminuje výskyt "duchů" při focení bleskem v prostorách s vodní párou. Aparát nemá hledáček, ten je nahrazen zobrazením na displeji. Displej bylo nutné vzhledem k podmínkám používání přelepit ochrannou folií.

Při fotografování lze vynutit nebo naopak zakázat vestavěný blesk. Lze korigovat expozici o +/- 2 EV a lze fotit s odpočtem 10s. Ovládání přístroje zahrnuje 9 tlačítek včetně spoušti a on/off,  jeden křížový volič a jeden otočný přepínač pro volbu režimů.

Baterie a karta jsou umístěny v prostoru pod utěsněným uzávěrem s pojistkou proti náhodnému otevření. Pod zvláštním krytem je umístěn konektor USB pro připojení aparátu.

Zajímavou funkcí je rozsvícení výkonné 1W diody po stisku tlačítka DISP na dobu více než 3 sekundy. Tato funkce je dostupná i při vypnutém aparátu a párkrát se již hodila jako nouzová příruční svítilna.

Používání a spolehlivost

Původní záměr byl pokusit se používat oba aparáty jako sadu pro pořizování stereoskopických podkladů např. pro anaglyph prohlížitelný červeno azurovými brýlemi. Dále pak používat jeden nebo druhý aparát samostatně k dokumentaci pracovních akcí v drsnějších podmínkách jeskyně. Od stereoskopického využití jsem upustil z několika důvodů a jednoho z aparátů jsem se již zbavil. Druhý však slouží k dokumentaci v jeskyních a slouží dobře. I když, má i své stinné stránky...

Obr. č. 1 : původní záměr stereoskopické soupravy

Prvním z nedostatků aparátu je jeho ohnisková vzdálenost začínající na 38 milimetrech (ekvivalent kinofilmu). V době koupě podobně odolný a malý model aparátu s širším ohniskem nebyl v prodeji, takže šlo o vědomý kompromis. Po půl roce byl uveden na trh nástupce, model Olympus mju 1030 sw který disponuje 28mm ohniskem na kratší straně objektivu. To už je použitelnější hodnota i pro malé a úzké prostory. Navíc s menším ohniskem souvisí i větší hloubka ostrosti při stejné cloně.

Asi největším zklamáním byla mechanická závada, která se na obou kusech projevila. Na na prvním aparátu odpadla část lemující ocelovou planžetu krytky objektivu. Podle prvního dojmu se zdálo, že půjde o odklapnutí nějakého patentního mechanismu a že je tedy jen zapotřebí nacvaknout ji zpět. Při pokusu, zda na druhém aparátu drží vše jak má, odpadla tatáž část. Při podrobnějším zkoumání se zdá, že celý díl držel jen pomocí průhledného lepidla podobného silikonu nebo hmotě z oboustranné lepící pásky.  Vývojáři v Olympusu asi někde udělali chybu, protože přilepit plast na leštěný a lakovaný kov pomocí měkkého lepidla je dobrý nápad kdekoliv, jen ne u voděodolného a nárazuodolného fotoaparátu.

Obr. č. 2 : měkké lepidlo neudrželo na lakovaném povrchu

Obr. č. 3 : odlepený díl na obou přístrojích

Závada byla reklamována u výrobce a odstranění bylo opět humorné. Oba aparáty se vrátily s dílem přilepeným pomocí lepidla podobného vteřinovému kyanoakrylátu, elegantně omázlého po celé ploše upadeného dílu.

Od tohoto okamžiku veškeré iluze vzaly za své a jeden aparát šel z domu. O druhém bylo rozhodnuto, že bude nasazen do každých podmínek a tak se v průběhu roku i dělo.

Teprve v této fázi došel aparát plného využití. Ztráta obav o něj znamenala nošení přístroje na krku přímo pod overalem a tím pádem focení veselých momentek ze života blátokopů. Po návratu z akce stačilo před stahováním snímků odmočit blátivou kouli a osprchovat ji zpět do podoby pěkného přístroje.

Obr.č. 4 : drobné tekuté nečistoty proniknou časem do všech záhybů

Focení s automatem

Nejčastější techniky focení spočívaly v pomocném blesku z ruky nebo naopak dlouhé expozice v nočím scénickém režimu. Automat při zakázání vestavěného blesku nastavoval časy okolo 0,5 sekundy a při zapnuté zvukové indikaci bylo možné trefovat se ručně odpalovaným bleskem mezi zakvičení přístroje značící začátek a konec expozice. Boční nasvícení poskytlo přijatelné snímky i v místech, kde bylo množství vodní páry.

Dlouhé expozice se odehrávaly v režimu "Noční scéna" při expozici s odpočtem do spuštění. K nasvícení mnohdy stačila čelovka s 5W LED. Tím se povedlo minimalizovat fotografickou výbavu na samotný aparát a ministativ do kapsy overalu a snímky mohly vznikat i během pracovních akcí. Mnohdy stačilo aparát vmáčknout do bláta nebo položit na rukavice tak, aby se nepřevrátil.

Největší problém byl se zaostřováním, respektive s hledáním fíglů, jak přesvědčit automatický focus. Aparát silně preferuje ostření na střed, nicméně v páře nebyl schopen opakovaně zaostřit na blízko ani při silném osvětlení. Jako určité řešení se ukázalo ostření na kontrastní rozhraní světla a tmy u okraje čelovky při pohledu z profilu.

Kvalita snímků

Jak již bylo naznačeno, jedná se o přístroj jednoduchý, ale odolný. U mnoha fotek tedy obsah záběru vynahradí nižší kvalitu zobrazení, šum a kresbu malého objektivu.  Pod článkem je připojena fotogalerie s několika snímky nazmenšovanými do velikosti 1024 * 768 pixelů a několik neupravovaných výřezů v poměru 1:1 pro přesnou představu o kresbě.

Závěr

Při rekapitulaci, zda se vyplatilo přístroj pořídit je jednoduchou odpovědí pohled na pořízené fotky. Pokud by podobné zážitky  měla zachytit zrcadlovka, zůstala by nejspíš ležet za vchodem jako zbytečná přítěž na pracovní akci. V opačném případě by vydávala skřípot každá z pohyblivých částí zaplněná zaschlým blátem. Pokud se člověk naučí tu malou odolnou krabičku obsluhovat, je nakonec schopen z ní dostat celkem zajímavé fotky i přes její poměrně málo široký záběr.

V okamžiku kdy se smíříme s životností vykoupenou odolností aparátu, přestanou nám vadit šrámy na jeho těle, pády na zem z skalního výklenku i s ministativem a nějaké to bláto v záhybech a kolem tlačítek.