Rozdělení podle zdrojů světla

Dost zásadní při volbě čelovky je, jaký zdroj světla byl v dané konstrukci použit. Na zdroji světla závisí jeho dosvit, maximální příkon, barva produkovaného světla, homogennost a směrová charakteristika vyzařování. Zpravidla pro pohyb v podzemí klademe důraz na pln a kvalitní osvětlení blízkého okolí pro pohodlný a bezpečný pohyb. Velmi směrové zdroje světla nám nebudou schopny pokrýt tzv. periferní prostor vidění. Taková čelovka nutí stále pohybovat hlavou, aby se kužel světla přesouval do míst mimo hlavní směr poohybu. Svítilna s dostatečně širokým vyzařovacím úhlem naopak pokreje celý úhel pohledu člověka a pohyb s ní je o poznání příjemnější.

Homogennost produkovaného světla je neméně důležitá. V době halogenových a kryptonových žárovek byla osvětlovaná plocha často tvořena soustřednými kruhy o různé intenzitě, mezi kterými byla tmavší místa. To bylo způsobeno zpravidla nekvalitní zrcadlovou parabolou v reflektoru svítilny.

• Klasická žárovka - žárovka coby zdroj světla je vpodstatě na ústupu a to zejména kvůli nástupu LED diod do takřka všech typů svítilen. Žárovka se vzynačuje svojí relativně malou životností a s tím související nutností nosit náhradní kus s sebou. Typický odběr u klasických žárovek se může pohybovat od několika stovek mA až po jeden ampér. Žárovka je jeden z nejméně účinných zdrojů světla. To znamená, že poměr odebrané energie vůči množství vyzářeného světla je jeden z nejhorších.
• Kryptonová žárovka - vyznačuje se nižším příkonem oproti klasické žárovce, jasnějším žlutým světlem a kratším dosvitem než halogenová žárovka. Rozměrově se kryptonová žárovka blíží LED kulaté diodě o průměru 5 mm. Nevýhodou kryptonových žárovek je jejich relativně vysoká cena (50-100 Kč) a vyšší riziko jejich spálení oproti LED diodám.
• Halogenová žárovka - Vyznačuje se vysokou svítivostí, bělejším světlem v porovnání s kryptonovou žárovkou a mnohem delším dosvitem. Halogenová žárovka je typickým zdrojem osvětlení "do dálky". Dnes už se v čelvokách zpravidla nevyskytuje samostatně pro její velký odběr (řádově desetiny ampéru až jeden i více ampérů). vzhledem k velkému odběru by nebyla schopna poskytnout osvětlení pro delší pobyt ve tmě a proto bývá halogenová žárovka kombinována s LED o nízkém příkonu nebo s kryptonovou žárovkou.
• Acetylenový plamen - acetylen je plyn, který vzniká z karbidu vápníku při jeho reakci s vodou. Hoření tohoto plynu produkuje velmi teplé a intenzivní světlo (kolem 2200°K) , ktré je velice příznivě vnímáno lidským okem.

• Světlosvítivé diody LED (light emitting diodes) - výhodou je vysoká životnost v řádech desetitisíců až sta tisíc hodin. Ne každému však vyhovuje bílé či namodralé světlo, které první modely LED diod produkovaly. Působí totiž chladně a ne tak "optimisticky" oproti např. světlu karbidové lampy. V současnosti se však vyrábějí vysocesvítivé LED i v teplých a o mnoho přijatelnějších vlnových délkách o barevné teplotě 5 500°K.
  • LED s nízkým příkonem - méně než 1 W (typicky v řádech desítek až stovek miliwatt [mW], tzn. odběru proudu v desítkách miliampér [mA] při jmenovitém napětí diod, které je různé podle typu od ca. 2,4 do 7 V.) "Klasické" vysoce svítivé diody o průměru 5 mm mají typický odběr 20-30 mA. Setkat se lze i s variantami navrženými na proud 150mA.
  • LED se středně vysokým příkonem 1W - 3W dioda poskytuje dostatečný světelný výkon při únosném odběru.
  • LED s vysokým výkonem - 5W a více tyto diody poskytují enormní množství světla za cenu odpovídajícího odběru. S tím souvisí problém napájení. NiMh baterie o kapacitě 2500 mAh by dokázaly napájet takovou diodu přibližně 2 hodiny.