Vícenásobný a externí záblesk při fotografování podzemí

Ve chvíli, kdy nám při focení přestane dostačovat vestavěný blesk našeho aparátu, začneme řešit osvětlení s dvěma a více zábleskovými zařízeními. To s sebou přináší  problematiku synchronního (současného) odpalování blesků, zejména pokud chceme využít výhody krátkých expozičních časů, které práce s elektronickými blesky umožňuje. Bez synchronizace se totiž nevyhneme  nutnosti použít stativ a odpalovat blesky ručně v průběhu delšího expozičního času. To by ale byl určitý krok zpět a nevyužili bychom výhod elektornických blesků. Článek rekapituluje všechny možnosti, jak fotit v podzemí s elektornickými blesky.

Obr. č. 1 : propojovací kabely pro přenos TTL měření a obvody pro optickou synchronizaci externích blesků

 

 

 

Ruční odpalování s aparátem na stativu

Ručně odpalované blesky při použití s fotoaparátem upevněným na stativu při delším expozičním času (jednotky sekund) jsou vhodné k focení statických (nepohyblivých) scén nebo tam, kde chceme využít část pohyblivé scény (voda, lezoucí člověk apod.) Tato technika spočívá v usazení fotoaparátu na stativ a nasvícení fotografované scény několika blesky odpalovanými ručně např. pomocí tlačítka TEST na těle blesku. Celá práce pak spočívá v správném rozmístění blesků tak aby svým vyzářeným světlem pokryly požadované části záběru. Fotograf v takovém případě zpravidla jen ohlásí začátek expozice svým spolupracovníkům nebo dá jako první zábleskem ze své ruky na vědomí, že "už se fotí". Čas kolem 3 až 4 sekund je dostačující k tomu aby všichni zúčastnění odpálili své blesky.

Nevýhodou tohoto postupu může být obtížná domluva zejména pokud fotograf z nějakého důvodu nechce odpalovat blesk vedle aparátu, čímž by ostatním oznámil začátek expozice. Pak je celá skupina odkázána na fotografův výkřik nebo odpočet, který jim oznámí začátek exponování snímku.

Ze stativu s jediným bleskem

Tato technika vychází z postupného nasvícení rozsáhlejšího prostoru pomocí jediného blesku a stativu. Výstup může být dvojí. Tím prvním je záběr pořízený během jedné dlouhé expozice kde několikrát změníme svoje místo, odkud odpálíme blesk. Tento postup však počítá s tím, že se blesk velmi rychle nabíjí. Půlminutová a delší expozice s sebou navíc přináší problém s rostoucím šumem ve snímku. Druhým postupem je pořízení několik záběrů ze stejného místa s postupným nasvícením jednotlivých částí. Proložením snímků v grafickém editoru se pak použije z každé vrstvy nasvícená dílčí část. Výsledkem je fotografie nasvícená podle představy.

Ruční odpalování jednoho blesku vedle aparátu

Ruční odpalování blesky při focení "z ruky" na středně dlouhé časy (řádově mezi desetinami sekundy až jednou sekundou) spočívá v "strefování se" do času otevřené závěrky fotoaparátu.

Pokud se například na obyčejném kompaktním aparátu podaří vypnutím vestavěného docílit expozičního času alespoň třicetiny nebo lépe patnáctiny sekundy, dá se do tohoto času trefit téměř současným stiskem tlačítka spouště aparátu a tlačítka pro ruční odpalování blesku. Zcela automatické kompakty po vypnutí blesku nastavují polovinu sekundy, což je čas do kterého se dá trefit celkem bezpečně.

nevýhody:

  • do času 1/50s a kratšího se téměř nelze trefit
  • pokud se nepodaří vypnout vestavěný blesk, případný pohyb scény mezi zábleskem vestavěného a ručního blesku bude mít za následek dvojexpozici.
  • pokud bude delší expoziční čas (např. 1/2 s při vypnutém blesku na fotoaparátu), hrozí na snímku vznik šmouh vlivem pohybu fotoaparátem nebo pohybu čelovkou fotografovaného jeskyňáře.
Kabelově odpalované blesky z těla aparátu
  • kabel s přenosem informací mezi bleskem a fotoaparátem (fotoaparát ovládá pomocný zaostřovací reflektor na blesku, funguje měření pomocí předblesku a dávkování světla podle změřené expozice). Takový kabel představuje veškerý komfort včetně TTL měření, vyžaduje však kabel vyrobený pro konkrétní značku aparátu nebo podle konkrétního systému měření. Kabel je vícežílový a obsahuje zapojení všech kontaktů na daném standardu měření (např. E-TTL u zrcadlovek Canon a I-TTL u zrcadlovek Nikon). Cena kabelu se pohybuje od tisíce korun za kopii od výrobce "třetí strany" až po 2500 Kč za originální příslušenství výrobců fotoaparátů. Existují také univerzální kabely se zapojením pro Canon, Nikon i Pentax a Olympus, které obsahují veškeré kombinace kontaktů. Z nich se potom propojují ty, které jsou na daném fotoaparátu. Dalším rozdílem je, zda má kabel pomocný ostřící reflektor na patici kterou se upevňuje na tělo aparátu či nikoliv. Pokud kabel neobsahuje reflektor, funguje automatické zaostřování podle pomocného reflektoru na těle blesku. To může přinést komplikace se zaostřováním vzhledem k nutnosti "trefovat se" pomocným paprskem na předmět, podle kterého chceme zaostřit.

        Obrovskou výhodou kabelu je, že přenáší měřící informace a umožňuje fotit za pochodu a pohotově celkem přesně světelně dávkované záběry. Posunutí blesku do strany navíc zruší červené oči, protáhne stíny a nechá vyniknout plasticitě snímku. Nevýhodou je vysoká cena a náchylnost kabelu. I značkový kabel SC-27 se po častém používání přeruší a oprava je náročná na jemnou práci a je těžké naleznout místo poškození.

  • Kabel sloužící pouze k odpalování blesku - od výrobců příslušenství (např. Hama) se dají zakoupit kabely na hotshoe bleskovou patici s propojením pouze pro středový kontakt. Výhodou je, že fungují na jakémkoliv blesku se středovým kontaktem.
Bezdrátové optické odpalování blesků

Synchronizované blesky jsou odpalované zábleskem vestavěného nebo systémového blesku.

  • systém pro infračervené ovládání měření scény a dávkování síly záblesku - tzv. commander mód používaný u poloprofesionálních zrcadlovek. Přijímat pokyny umí snad pouze firemní systémové blesky (ty,které byly vyrobeny přímo pro spolupráci s danou zrcadlovkou).
  • jednoúčelové přijímače záblesku z těla aparátu nebo z blesku umístěného v hot shoe patici fotoaparátu. Hlavním problémem je systém tzv. měřících předblesků, používaný u drtivé většiny digitálních přístrojů. Klasické aparáty fotily s bleskem přibližně tak, že po zaostření došlo k otevření závěrky a poté k odpálení blesku. Dávkování blesku bylo přerušeno po naměření dostatečného množství světla.

   Moderní digi zrcadlovky a kompakty však vysílají měřící předblesk těsně před otevřením závěrky a odpálením hlavního záblesku. Tento předblesk má zjistit množství odraženého světla které dorazí objektivem zpět na měřicí snímač a odvodit z něj předpokládanou sílu záblesku. Měřící předblesk je důvodem, proč s digitálním přístrojem nespolupracují servospouště čili optické synchronizace vyrobené a prodávané pro klasické aparáty pracující bez předblesku. Některé přístroje v manuálním režimu "M" měřící předblesk nepoužívají a funkce klasického synchra s nimi je bezproblémová.

Obr. č. 2 : domácí konstrukce optického synchronizátoru s eliminací předblesku

Kombinace digitálního fotoaparátu a externího blesku s měřícím předbleskem způsobí následující : měřící předblesk je dostačující pro to aby odpálil přes synchronizaci externí blesk. Externí blesk odpálený při měření těsně před otevřením závěrky bohužel přesvětlí scénu a tím způsobí, že aparát bude žít v dojmu, že scéna je světlá a sníží dávkování vestavěného blesku o sílu světla dodaného externím bleskem. Hned potom následuje otevření závěrky aparátu a záblesk naměřený před momentem. Během tohoto záblesku následujícího asi milisekundu po měřícím se nabíjí externí blesk a čidlo synchronu opět přijímá  záblesk, ale blesk se nabíjí a tak ho nemůže odpálit.

Počet měřících záblesků je rozdílný v různých režimech fotografování a kromě redukce červených očí to bývají typicky jeden až tři záblesky.

Obr. č. 3 : Synchronizační kostka pro optickou synchronizaci na středový kontakt nebo k propojení souosým konektorem se staršími blesky. Vyrobeno na zakázku.

 

 

 Radiově synchronizované blesky

Radiově synchronizované blesky jsou odpalované řídícím signálem z vysílače umístěného místo blesku do patice na těle aparátu. Aparát vyšle signál pro záblesk na středový kontakt, který je odvysílán na frekvenci 433.92MHz. Přijímací jednotky připojené na patici blesku nebo propojené s bleskem pomocí souosého konektoru provedou po přijetí signálu odpálení blesku.

Obr. č. 3 : radiový vysílač v patici blesku na těle aparátu - levná Čínská výroba

 

Obr. č. 4 : přijímač odpalovacího signálu s paticí hotshoe

 Radiových odpalovačů existuje několik kvalitativních tříd od nejlevnějších z Číny za pár stokorun až po profi značkové modely v ceně několika tisíc. Výkon (dosah) je krom značky také silně závislý na kondici baterií vysílače a přijímače. Dosah však zpravidla nejde u levných modelů za 30 metrů. Problémem je také přímá viditelnost. Za roh se totiž ovládací signál dostává dost těžko.

 

Každý ze způsobů odpalování externích blesků má své výhody a nevýhody. Dá se říci, že stoprocentní není ani ten nejdražší, tedy značková radiová synchronizace. Je jedno, pro který z postupů se v konkrétní situaci rozhodneme. Zásadní je totiž skutečnost, že jsme opustili vestavěný blesk a nebo systémový blesk na těle aparátu, které v podzemí nevedou k příliš valným snímkům.

 

 Odkazy