Výstavka fotek z podzemí na Speleofóru 2007

Každoročně se v rámci Speleofóra konala soutěž autorů fotografií z podzemí. Po pravdě řečeno posledních několik ročníků bylo autorsky více než podprůměrných. Například ročník 2005 (poslední v Rudici) se setkal s absolutním nezájmem autorů. Divácká cena účastníků speleofóra se tudíž ani nevyhlašovala, žádné hlasování neprobíhalo.

V roce 2006 poslal Martin Majer na Speleofórum (konané nově v Sloupu) několik fotek na výstavku. Kolega cimbál však na místě konstatoval, že se žádná soutěž nekoná, neb k vidění byly prakticky pouze postery propagující speleologické objevy a snímky autorů Šimíčka a Husáka, stálic podzemní fotografie. Martinovy fotky tak putovaly zpět do Českého krasu, aniž by je kdokoliv během speleofóra viděl.

Diskusi, kterou jsme spolu vedli po loňském speleoforu lze označit za prvopočátek změn v ukazování podzemních snímků v naší malé zemi. Shodli jsme se na tom, že je zapotřebí zcela změnit koncept výstavek fotografií a více ho polidštit. Martinovi se tak během poměrně krátké doby podařilo přesvědčit 25 autorů, kteří dodali na Setkání v Českém krasu přes 190 snímků z podzemí.

Ukázalo se, že vysoká kvalita a dostupnost digitálních přístrojů napomohlal rozmachu focení v podzemí. Že fotí poměrně hodně lidí a celá řada autorů je schopna nabídnout více než koukatelné obrázky. Takřka všichni autoři si odbyli výstavkovou premiéru a cena pro fotografa byla udělena náhodným losem. Vylosovaný fotograf dostal keramický hrnek s netopýrem a nápisem speleophoto.com

Pohrával jsem si s myšlenkou pokusit se změnit stejným principem (přemlouvání a upomínání) i soutěž na Speleofóru. Martin se zpočátku zdráhal a bylo na něm poznat, že by si doménu úspěšných výstavek fotek z podzemí udržel pouze pro Setkání v Českém krasu. Když jsem mu ale referoval o počtu přesvědčených lidí, přidal se také a poslal fotky.

Páteční večer před vypuknutím speleofóra jsme s Holubicí zabrali zbývající panely v předsálí sloupského kulturního domu a započali s vyvěšováním fotografií. Sešlo se jich více než dost, 6 snímků poslal i kamarád z Moskvy (ano, to byla ta nevěsta v jeskyni). Předseda společnosti Zdeněk Motyčka se docela divil, proč dva jedinci zahltili devět panelů fotografiemi. Vysvětlili jsme mu snadno, že se jedná o snímky sedmi autorů a až do půlnoci jsme pokračovali ve vyvěšování. Následkem toho jsme strávili jako jedni z mála páteční večer zcela střízliví.

S námi snad ještě kolega ze severu republiky, který instaloval též úctyhodné množství hezkých snímků z "nekrasového" podzemí. Nakonec jsme ještě před výčep umístili 3D anaglyphy s červeno modrými brýlemi na provázcích. Volba místa se ukázala výhodná, diváci měli mnohem menší problémy s povolováním očních ostřících svalů a snáze se nořili do pseudo 3D obrázků.

V sobotu ráno bylo vše připraveno k shlédnutí a do předsálí začali proudit hosté. Panely s instalovanými fotografiemi tvořily koridor, kterým se dalo celkem pohodlně procházet s kelímkem piva a v klidu debatit. Je složité poměřovat nějak úspěch či neúspěch výstavky. Téměř každý návštěvník si však snímky prošel a díky rozmanitosti nalezl nějakou ty fotku, která ho zaujala. U 3D obrázk se za celý víkend neztratily ani jediné brýle, přestože jsme se toho obávali a v záloze bylo dostatek rezervních kousků.

Že se letos hlasování o fotku speleofóra vůbec neobjevilo na hlasovacím lístku je možná dobře. Ti, kteří se přemohli a fotky letos dodali si hlasováním hlavu nelámali a snad pošlou snímky i příště. A třeba se i další "šuflíkoví" autoři odhodlají a vytasí se se svými snímky na příštím speleoforu, ať je zase nad čím debatovat, u čeho upíjet pivko a na co koukat.